Ač často slýcháme ve zprávách o incidentech kolem UAP/UFO/ET hlavně na západ od nás, tento jev se týká každého státu na této planetě Zemi, tedy i nás v České republice. Z historie (již od dob ČSSR) víme, že tu proběhla celá řada pozorování do té doby neznámých objektů. Připomeňme určitě incident nad Vranovskou přehradou, nebo očitá svědectví lidí, kteří pozorovali nejednou světelné objekty v blízkosti našich jaderných elektráren.

Je dobré mít na paměti, že opravdu nejsme jako ČR stranou dění a že i u nás jsou lidé v utajení (agenti civilní rozkvěty), kteří tématu věnují pozornost a snaží se spoluvytvářet mediální obraz hlavního proudu. Jak takového dvojitého agenta poznat? Na co si dát pozor? Jak to může v praxi vypadat? Jaké charakteristiky má český agent a šiřitel (dez)informací?

Profil agenta tajných služeb

Exopolitika.cz: Silnou stránkou agenta je jeho důvěryhodnost, čímž instinktivně vytváří pocit, že se na jeho závěry dá zcela spolehnout. Máte jej za odborníka na svém místě s velkými znalostmi a na jeho vysvětlení se pak veřejnost spoléhá a nepochybuje o nich. Odborně se tomu říká věrohodné popírání (plausible deniability). Doslovně vzato, jde o cílenou a řízenou dezinformaci (přesněji lež), která není vůbec patrná, což je účelem rozvědek po celém světě. Profesionálně předkládaná lež se snáze jeví jako pravda. Tento princip se netýká jen témat kolem exopolitiky (UAP/UFO/ET), ale platí obecně o jakékoliv sféře ve veřejném zájmu.

Agent vždy vystupuje velmi sebejistě, aby přesvědčil o svých znalostech a vědomostech, i přesto že předkládá cílené lži někdy trefně zabalené do malinkých střípků pravdy. Tyto střípky jsou důležité, aby celkový projev navenek působil důvěryhodně. Mnohdy je reprezentantem neziskové organizace (v našem případě členem nějakého ufologického spolku), kam se infiltruje nebo jej sám založí. Tuto instituci pak používá pro argumentaci zveličováním. Např: „V naší skupině se tématem zabýváme již desítky let a já, včetně mnoha mých dalších kolegů, se shodujeme na názoru, že…“.

Dalším častým jevem při analyzování chování agenta rozvědky je, že má snahu shazovat a znevěrohodňovat případy dávno vyřešené nebo ty, na které existuje mnoho důvěryhodných svědků z řad armády, policie, či státní správy; pro které jsou veřejně dostupné dokumenty získané díky informátorům nebo na základě Zákona o svobodném přístupu k informacím (FOIA), apod. Příkladem může být mediálně velmi známý incidentu v Roswellu. Takové případy označuje za nevěrohodné konspirace, opakuje své předchozí argumenty a vyzdvihuje již dříve bulvárizované názory. Toto schéma je typické pro tzv. debukery.

Agent působí v médiích tak, že má nadhled a jeho vysvětlení jsou přijatelná pro široké masy, ale hlavně pro vědecky založené jedince, pro které se stává sympatický, protože nepropadá dle jeho mínění kdejakým zvěstem, nepodloženým faktům, či již zmíněným konspiracím. Širší obecenstvo si získá pečlivou rétorikou, podepřenou zdánlivě kvalifikovanou argumentací. Jeho dobrému obrazu napomáhá fakt, že je v obdobných tématech oslovován mainstreamem mezi prvními.

Další taktikou takového agenta je tzv. krok vpřed, kdy na oko na chvíli zahraje, že je opravdu zapáleným nadšencem a nabídne divákovi nějaký případ, který označí za typický úkaz tématu (v našem případě 飛碟). Tím posiluje svoji důvěryhodnost (dává tzv. střípky pravdy), prezentuje se jako někdo, kdo má nějaké dílčí výsledky. Často je však daný případ banální nebo sahá do hluboké historie anebo je zprofanovaný. Málo kdy přichází opravdu s něčím unikátním a novým, pokud to není v kontextu situace nezbytně nevyhnutelné. Jinými slovy, vlk se nažral a koza zůstala celá.

Při přímé konfrontaci agent mnohdy ani nepopírá, že v minulosti spolupracoval se státní správnou nebo se zpravodajskými službami. Nicméně vždy zdůrazní, že tato spolupráce je dávnou minulostí a že jeho snahy jsou motivovány čistou touhou po pravdě bez nároku na odměnu nebo osobní prospěch.

Tajní agenti USA

V kontextu exopolitiky příkladem dvojitého agenta je nejspíše Luis Elizondo, který na konci roku 2017 rozvířil mediální vody senzačním odhalením o existenci AATIP. 根據 nejnovějších zjištění se  potvrzují domněnky Dr. Stevena Greera, že Luis Elizondo je aktivním agentem a profesionálním lhářem (dezinformátorem). Navíc podle dostupných dokumentů nebyl nikdy aktivním členem projektu AATIP, ač tvrdil do médií, že jej řídil.

Tajní agenti ČSSR, později ČR

根據 svědectví Simony Šmídové, bývalé členky Projektu Záře, byl prakticky od počátku tento projekt infiltrován zpravodajskými složkami.

Český projekt „Disclosure“. Charakteristiky agenta civilní rozvědky v českých poměrech a propracovaná dezinformace o UFO

據該人士介紹： Exopolitika.cz