Tento pozoruhodný renesanční ceremoniální štít měl být umístěn v muzeu Adolfa Hitlera v rakouském Linci. Nyní se tento symbolický kus zbroje vrátí do České republiky, kde byl uchováván po celá staletí až do útoku nacistů.

Štít vytvořil kolem roku 1535 italský sochař a malíř Girolamo di Tommaso da Treviso podle návrhu Giulia Romana. Štít o průměru 61 centimetrů vypráví příběh o útoku římské armády na Nové Kartágo, v roce 209 př. n. l. Slavný umělec pečlivě nanášel „gesso“ a kousky zlata, aby ilustroval detailní válečnou scénu.

Štít náležel ke sbírce pokladů uloupené nacistickými vojáky během druhé světové války. Před téměř osmi desetiletími byl převezen přes Atlantik. Dnes se štít nachází ve Filadelfském muzeu umění. Ředitel Timothy Rub tento týden v prohlášení oznámil, že štít bude nyní vrácen do České republiky, kde bude vystaven v Národním památkovém ústavu.

Štít zobrazující dobytí Nového Kartága, vyrobený v Itálii v roce 1535. Autor: Girolamo di Tommaso da Treviso. (PhilaMuseum)

Slavnostní štít spojující antické a středověké válečnictví

Podle časopisu Smithsonian Mag se štít ztratil v době po druhé světové válce. Hynek Kmoníček, český velvyslanec ve Spojených státech, uvedl, že se jedná o ukázkový příklad restituce. Dodal, že právní spolupráce mezi USA a Českou republikou by měla v budoucnu sloužit jako model „mezinárodního partnerství při navracení uloupeného umění“.

Tvůrce symbolického štítu, Girolamo di Tommaso da Treviso, se snažil vytvořit paralelu mezi vítězstvím Římanů u Nového Kartága v roce 209 př. n. l. a vojenskými úspěchy Karla V., císaře Svaté říše římské v 16. století v letech 1519 až 1556 n. l. V roce 1535 si Karel připsal vítězství nad muslimskou Osmanskou říší. Města po celé Itálii poté císaře oslavovala. Ředitel PMA Timothy Rub v prohlášení uvedl, že štít byl s největší pravděpodobností použit jako slavnostní rekvizita při poválečných oslavách.

Ušlechtilý ceremoniální bitevní štít, pro lidi

Štít se dědil po mnoho generací, až doputoval do rukou arcivévody Ferdinanda. Ten štít uchovával na zámku Konopiště, svém tehdejším sídle u městečka Benešov ve Středočeském kraji. První světovou válku rozpoutal 28. června 1914 devatenáctiletý Gavrilo Princip, který v Sarajevu zavraždil arcivévodu Františka Ferdinanda. Tato historická událost také způsobila zvrat v jinak bezpečném putování starobylého štítu.

Zámek Konopiště, Benešov, Česká republika, 2011. Foto s laskavým svolením Národního památkového ústavu (NPÚ), Česká republika (PhilaMuseum)

Zámek Konopiště u Benešova je velkolepá čtyřkřídlá třípatrová obranná stavba, která byla založena ve 13. století. Po anexi regionu Hitlerem v roce 1939 se hradu zmocnila nová československá vláda. Podle vyjádření PMA byl v této době štít odeslán do Prahy, kde čekal na převoz do Vídně. Adolf Hitler uvažoval o jeho zařazení do svého plánovaného Das Führermuseum, megalomanského muzea v rakouském Linci.

Záhada nacistického loupežného převozu

Prohlášení filadelfského muzea vysvětluje, že většina pokladů ze zámku Konopiště, byla vrácena českým úřadům. Štít patřil mezi 15 předmětů, které zůstaly po desetiletí nezvěstné. V roce 1976 zemřel Carl Otto Kretzschmar von Kienbusch, sběratel středověkých zbraní, který daroval filadelfské instituci sbírku, v níž byl štít objeven.

New York Times uvádí, že v roce 2016 byly týmem historiků umění z PMA a České republiky objeveny inventární seznamy z doby před druhou světovou válkou.Tyto dva hmatatelné důkazy stačily k právnímu určení, že štít skutečně pochází z nacistické razie na zámku Konopiště. Nezodpovězenou otázkou však zůstává, jak se dostal z poválečné konfiskace spojeneckými silami v Evropě do soukromé sbírky Carla Otto Kretzschmara von Kienbusch v USA.

Esene Suenee宇宙

Rosa De Sar: Marie z Magdaly a ženy v životě Ježíše

在腓力福音的偽經中，記載耶穌一生中仍有三個名叫 瑪麗 – jeho matka, sestra a snoubenka. V apokryfním Filipovu evangeliu se píše, že Ježíše životem stále provázely tři ženy jménem 瑪麗 – jeho matka, sestra a snoubenka. I když se tento text jeví jako symbolický, jedná se o reálné postavy jeho matky Marie, nevlastní sestry a manželky Marie z Betánie a svobodné kněžky Marie Magdalény.

Rosa De Sar: Marie z Magdaly a ženy v životě Ježíše